No dobře, za tak úplně v tomhle obyčejná ženská nejsem, vím co chci a proč to chci, ale to, že je to hezký a kvalitně zpracovaný hraje svou podstatnou roli. To máte jako s drahou kabelkou (jajks, zase vedle), nebo s pořádným autem, kdo si koupí škodovku, když může mít Jaguára? 
Problém s Applem je ten, že ne každý na něj má okamžitě peníze. Ale pak se zase pozná zarytý fanoušek, který si počká a šetří, až si to náležitě užije (znáte to, je to skoro jako rituál, nákup, rozbalení krabice, první zapojení). Což byl i můj případ. Začínala jsem pěkně pomalu. Moje první věc od Applu byl, a dodnes pořád je (velebení přijde později), 160 Gb stříbrný iPod Classic. Před sedmi lety mi ho přivezl strejda kamarádky z Ameriky asi za sedm tisíc korun, když tady stál zhruba jedenáct. Byla jsem na vysoký, pracovala u O2 a byly to moje všechny našetřený peníze. Ale věděla jsem, že ho nutně potřebuju a nebylo to jenom proto, že to byl Apple. Už odmalička u mě hraje hudba velmi důležitou roli a v té době byly tak max 16 Gb MP3 přehrávače. Ale kdo má sakra jezdit po Praze s pár desítkami alb, když se každé ráno probudím s jinou náladou a jako na potvoru, to, co chci poslochat, v tý zatracený MP3 prostě není. Odmítala jsem sedět 5x do týdne večer u počítače, vybírat si CD a přemýšlet, jak na tom budu zítra. Takže iPod. Jen tak pro zajímavost, dneska na něm je asi 1500 alb a 130 Gb pryč. A nikdy, nikdy toho nebudu litovat!!! Je mu sedm, je odřenej, omlácenej, a ano, na pár místech už mu ta plotna přeskočí, ale pořád věrně slouží! A jo, kdyby už konečně Apple udělal ten zatracenej iPod Touch 128 Gb, se slzou v oku bych ho vyměnila, ale když není, tak není. A můj iPod slouží dál!
Jak jsem psala, pracovala jsem v O2 na prodejně. Páni, kdybyste viděli, co se dělo, když jsme dostali první iPhony
K nezaplacení, nikdy na to nezapomenu. Byl to mazec a bylo jich málo. Lidi se chodili zbožně koukat na prodejny a my si poprvé připadali jako někdo, na koho se nechodí jen řvát za telefonní účty . Takže jo, nakonec jsem si taky jeden pořídila. Za celých 297 korun a smlouvou na tři roky. Ale měla jsem iPhone! Jak už tady psali mnozí (jsem stejnej případ), osobně, a posléze i kvůli práci, jsem střídala telefony jako ponožky. Měla jsem novej třeba každej měsíc (pracovně samozřejmě, jinak nekradu), ale ve chvíli, kdy jsem dostala do ruky iPhone jsem mu byla věrná dlouhé tři roky. Sice jsem ho nakonec vyměnila za HTC a Samsung (bohužel, už byl trochu pomalý a já mám telefon na telefonování až jako poslední), ale teď už se opět dopracovávám k tomu, že si ho brzy pořídím. Už žádné plastové sr...!!!Nastupovala jsem po škole do nové práce a bohužel, mě čekalo dojíždění vlakem až za Prahu. Ale byla smlouva, docela vélký plat, takže na první cestu už se mnou jel iPad 2. generace 16 Gb 3G. Mazel, zprvu byl jenom na zábavu, knihy, filmy, hry atd., ale s postupem času se mi osvědčil s Pages i jako použitelný pracovní nástroj. Nemám žádnou potřebu upgradovat na Retinu, i když po té, co jsem na vlastní kůži ten displej ochutnala musím uznat, že je to pořádný rozdíl. Ale pořád ho ze všech svých jablek používám nejméně, takže zatím o upgradu nepřemýšlím.
K jedné práci se přidala druhá, která se během roku z koníčka stala plnohodnout prací, a v současné době je standardní práce na 8 hodin spíš jen nutné zlo a já se těším domů na tu druhou, ke které potřebuju jen počítač. A protože jsou dva příjmy a protože vážně potřebuju kvalitní počítač, který bude rychlý, téměř bezúdržbový (pořád jsem jenom ženská) s displejem, na který se vydržím dívat hodiny a hodiny a nebude mi až tak ničit oči, tak jsem se před 14 dny stala hrdou majitelkou Macbooku Pro 15 Retina Early 2013 2,7 GHz i7, 16Gb RAM, Intel HD+nVidia, 512 SSD. Nikdy jsem s počítačem od Applu moc zkušeností neměla, ale panebože, je to tak intuitivní a rychlý!!! Už se nerozmýšlím, jestli si v pět ráno pustím na půl hodinky počítač, když startuje dvě vteřiny. A pokud něco nevím, tak to vygooglím. A fanoušci Applu jsou ohromně vstřícní, jak tady, tak na mezinárodních fórech. Nemají problém někomu vysvětlit to, co jim připadá naprosto jasné. S Mackem jsme se za ten víkend, kdy jsem ho musela nakrmit daty atd. strašně rychle sžili, nenarazila jsem zatím při běžném používání na jediný problém a vážně oceňuju Time Machine s tím, co dělám. Jasně, nedělám nic neobyčejného než 75% běžných lidí, vy tady jste většinou na jiné úrovni, ale i tak je ten rozdíl mezi používání PC a Mac tak strašně markantní. Možná si budete ťukat na čelo, když tu teď napíšu, že už si nedokážu moc představit pracovat na PC a stačí mi těch 8 hodin v práci, ale je to tak. Po necelém týdnu jsem byla chycená a zatím je to pořád lepší a lepší. Pořád objevuju něco nového, co mě překvapí a já si říkám, proč to bylo na tom PC tak kur.... složité
Trochu se sice děsím toho, že na tom jablku neznám takové ty sofistikovanější věci (na PC jsem si bezproblému přeinstalovala systém, zformátovala disk apod, když se něco podělalo. Tady mi zatím trochu unikají mechanismy, když nemám žádné CD, ani recovery partition, ale tak zálohy mám na TM a zbytek přijde, až to budu potřebovat). Strejda Google a fóra to jistí. V neposlední řadě jsou tu i prodejny, kde jsou taky super lidi.
To jsem si ověřila, když z nějakého záhadného důvodu nebyly na mém Mackovi aplikace iLife a já jsem je nechtěla riskovat stahovat z appStoru, kde se jevily jako placené, protože jsem je samozřejmě platit nechtěla, když tam měly být z výroby. V iStylu na Andělu mi je bezproblému nahráli a byl klid.
A abych nepsala jenom superlativy, strašně mi chybí při úpravě textu klávesa Delete!
Jasně, externí klávesnice to jistí, ale ta macovská je vážně dobrá a svítí! Takže takhle no, tři jablka, jedna blondýna a naprosté nadšení! Snad jste se pobavili
T.
